Loupak.cz - Vtipy

Dva lovci z Texasu letěli na Aljašku lovit losy. Letadlo přistálo na zamrzlém jezeře a do dvou hodin byli oba zpátky a každý táhnul na saních velikého losa. Vyčerpaní dorazili k letadlu a pilot povídá: „Pánové, tohle mrňavý letadlo neunese ty dvě těla navíc. Jedno tu budete muset nechat.”
Jeden lovec zvolá: „Hele, to je baba, a ne pilot!”
Druhý se přidá: „No jasně. Loni jsme tu byli taky, taky jsme ulovili dva samce, a pilot, co neměl o nic větší letadlo, se nebál.”
Pilot se naštval - sakra, přece dokážu lítat jako ostatní. „Dobře, naložte to.”
Naložili letadlo, pilot nahodil motor a rozjeli se po zamrzlém jezeře. Letadlo se konečně odlepilo od země, ale nemělo dostatečnou stoupavost, a tak škrtlo o vrcholy stromů u jezera, převrátilo se a spadlo. Z trosek se vyhrabává pilot, otřesený nárazem a mumlá: „Sakra, kde to jsme?”
A jeden lovec se tak rozhlídne a říká: „No, řek bych, že tak o padesát metrů dál než loni.”

Říká stonožka kolegyni: „Holka, se mnou je to špatný, já už jsem padesáti nohama v hrobě!”

Jsou dvě blechy na jedné půlce zadku a ta jedna blecha říká: „Pokud to nepřeskočíme, tak jsme v prdeli!”

Chlápek byl u přítele na farmě. Seděli na zápraží a sledovali, jak kohout prohání slepice. Najednou vyšla přítelova manželka a vysypala na zem hrnek zrní. Kohout se na fleku otočil a rychle přiběhl k hromádce zrní a začal se cpát. Chlápek to komentuje slovy: „Tak doufám, že takhle hladovej nikdy nebudu.”

Ptá se malá myška maminky, co je to ten jed na myši. Maminka ji poučí: „Víš, to je něco jako kočka v prášku...”

Potkali se dva: „Kam jdeš s tím psem?”
„K hodináři.”
„Co má společného pes s hodinářem?”
„Zůstává mi každých pět minut stát!”

Pán sehnal papouškovi samičku k připuštění, sjednali to s majitelem za 500 Kč. Dali je do klece, přikryli plachtou a teď to začalo. Když je odkryli, měla samička otrhané peří.
„Cos to udělal?” ptají se papouška zděšeně.
Papouch na to: „Za pětikilo snad můžu mít děvku nahou, ne?”

Dva psi, jedna žirafa, tři nosorožci, jeden velbloud, tři myši a taky želva a had se všichni vecpali pod jeden deštník. Kdo všechno zmoknul?
Nikdo, protože nepršelo.

Přijde zajíc do krámu se zmrzlinou a ptá se: „Máte mrkvovou?”
„Ne.”
Další den přijde zas: „Máte mrkvovou?”
„Ne.”
Třetí den je tam opět: „Máte mrkvovou?”
„Ne,” řekne znovu prodavač a chytne ho za uši a pověsí ho pod obraz prezidenta.
A zajíc řekne: „Taky chtěl mrkvovou?”

Malý, tak osmiletý chlapec si v drogerii vybírá prací prášek. Vezme pětikilové balení a nese ho k pokladně. Pokladní se ho s úsměvem ptá: „Copak, chlapečku, máš hodně špinavého prádla?”
„Ne, žádné prádlo. Psa.”
„Ale chlapečku, psa bys měl mýt něčím jiným. Tenhle prášek je hodně silný. Pejskovi by se mohlo udělat špatně a dokonce by mohl i umřít.”
Chlapeček si to nedal vymluvit, rezolutně postavil krabici na pult a vytáhl peníze. Pokladní to vzdala a chlapeček spokojeně odešel.
O týden později se chlapeček objevil s lístečkem na velký nákup. Když se ptal paní pokladní, kde najde lak na vlasy, ta se mezi řečí ptá, co dělá jeho pejsek. Chlapeček nasadí smutný výraz a povídá: „Pejsek mi umřel.”
Pokladní nechce chlapečkovi psychicky ubližovat, a tak mu řekne, že jí to velice mrzí, ale neodpustí si dodat: „Ale říkala jsem ti, že ten prací prášek nebyl dobrý nápad.”
„Nemyslím si, že mu ublížil ten prací prášek.”
„Ne? A co ho tedy zabilo?”
„No, myslím, že to bylo to odstřeďování.”